prof. RNDr. Helena Illnerová, Dr.Sc.: Biologické hodiny v nás

Přírodovědecká fakulta si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat na přednášku prof. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc. nazvanou „Biologické hodiny v nás“.

Časový program savců včetně člověka, resp. řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezónních a jejich synchronizace s vnějším dnem - to je hlavní obor odborného zájmu prof. Heleny Illnerové a rovněž téma přednášky, která se uskuteční ve středu 17. března od 10.00 v posluchárně č. 152 (malé aule).

Živé organismy vykazují stovky a stovky denních, tzv. cirkadiánních rytmů. Tyto rytmy probíhají i v neperiodickém prostředí a jsou tudíž endogenní. U člověka takovými nejsledovanějšími rytmy jsou rytmus v spánku-bdění, v tělesné teplotě, v tvorbě a uvolňování různých hormonů, např. kortizolu či melatoninu, v zapínání a vypínání četných genů apod. Podstatou cirkadiánních rytmů jsou zpětnovazebné smyčky přepisu a překladu hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící hodiny u savců se nalézají ve dvou shlucích nervových buněk v části mozku zvané hypothalamus. Hodinkami jsou však také periferní orgány jako např. srdce, játra, plíce atd. Celý časový cirkadiánní systém řízený hodinami v mozku určuje denní program organismu a je ovlivnitelný roční dobou. V poslední době se ukazuje, že poruchy časového systému mohou být spoluodpovědné za poruchy spánkové a metabolické, za vznik a vývoj nádorových onemocnění či za poruchy imunitního systému.

Přednáška je určena nejen studentům, ale i všem ostatním, které toto téma zaujalo.

prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. (nar. 1937 v Praze)

Profesorka Illnerová v roce 1961 ukončila studium chemie, specializace biochemie na Přírodovědecké fakultě UK a v roce 1967 získala titul RNDr. V roce 1961 nastoupila interní vědeckou aspiranturu ve Fyziologickém ústavu Akademie věd, kde pracuje jako vědecký pracovník dodnes. Kandidátskou disertační práci na téma Tvorba močoviny v játrech krys za vývoje obhájila v roce 1966, doktorskou práci (DrSc.) na téma Řízení cirkadiánních rytmů v epifýze potkana v roce 1990.

V letech 1990-2008 přednášela také na Přírodovědecké fakultě UK, kde se v roce 1995 na katedře vývojové biologie a srovnávací fyziologie habilitovala. V roce 1989 byla zvolena do Komory volených zástupců ČSAV, v roce 1993 do Akademického sněmu AV ČR. Od roku 1993 pracovala v Akademické radě AV ČR ve funkci místopředsedkyně Akademie věd. V letech 2001-2005 byla předsedkyní AV ČR. Byla členkou Evropského poradního výboru pro výzkum a Velké poroty pro Descartesovu cenu EU za výzkum.
Hlavním oborem odborného zájmu prof. Heleny Illnerové je časový program savců včetně člověka, tj. řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezonních a jejich synchronizace s vnějším dnem. V tomto oboru publikovala přes 100 článků v impaktovaných časopisech, četné kapitoly v knihách a jednu monografii.

Je zakládající členkou Učené společnosti České republiky a v současnosti je její předsedkyní. Je též předsedkyní České komise pro UNESCO a Komise pro etiku vědecké práce v AV ČR. Je členkou vědeckých rad AV ČR, UK a tří jejich fakult a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V roce 2007 převzala nejvyšší akademické vyznamenání - čestnou medaili AV ČR De scientia et humanitate optime metritis. Dále je nositelkou státního vyznamenání ČR - Medaile Za zásluhy II. stupně, francouzského státního vyznamenání důstojník řádu Akademických palem a zlaté medaile UK.

Medailonek profesorky Illnerové je převzat z http://www.cas.cz/o_avcr/medailonky/illnerova_helena.html