FloraLith - Ochrana a zachování vybraných biotopů, vzniklých [historickou] hornickou činností a zemědělským využíváním Krušných hor

V průběhu staletí sbírali rolníci na svých pozemcích kamení, které shromažďovali na hranicích pozemků. Vznikly tak agrární valy, které  sloužily zároveň k ohraničení pozemků. V  průběhu doby zarůstaly dřevinami, které byly těženy. Na osluněných  a suchých plochách se  objevily jedinečné rostlinné druhy, jako např. jabloň lesní (Malus sylvestris), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) a celá řada lišejníků. Mezi nimi je řada druhů, které jsou na tzv. červeném seznamu ohrožených druhů rostlin. Také pro hmyz a plazy, jako např. zmije, jsou agrární valy vhodným životním prostředím.  

Vedle zemědělství měla na krajinu Krušných hor vliv i hornická činnost. Těžbou a zpracováním kovů vznikla nová, jedinečná stanoviště s půdami s vysokým obsahem kovů. K těmto důním biotopům patří například haldy hlušin, na kterých se postupně vyvinula specifická flóra. Ta patří dle Směrnice Evropské rady o ochraně přírodních stanovišť v rámci celé Evropy k obzvláště chráněným biotopům. Některé mechy a lišejníky na těchto stanovištích s vysokým obsahem kovů, jako paprutka Pohlia tundrae,  jsou právě v Krušných horách ojedinělé a nikde jinde se v Německu nevyskytují. Pro zachování některých druhů rostlin je nutné udržovat otevřené, prosvětlené porosty.

Pracovníci katedry botaniky na Technické univerzitě v Drážďanech  ve spolupráci s vědeckými pracovníky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem využijí svých zkušeností k ochraně a obnově biotopů agrárních valů a vypracují  koncept  jejich obnovy a udržení.

Česko-německý projekt spolupráce (2018 – 2020), který je podpořen Evropským fondem pro regionální spolupráci, by měl podstatně přispět k zachování biologické rozmanitosti v pohraničním regionu Krušných hor.

Bude zdokumentováno současné rozšíření agrárních valů a jejich porosty, bude sledována populace vybraných druhů rostlin, které patří k nejohroženějším a bude vytvořena  přeshraniční databáze získaných údajů, která v tuto chvíli zcela chybí.

Výsledkem projektu bude i vytvoření plánovacích nástrojů pro odborné instituce, které konkrétně podpoří naplnění nadnárodních cílových opatření v oblasti ochrany přírody a krajiny. Konkrétně budou výsledky projektu použity v lokálních plánech rozvoje pro jejich efektivní a koordinované využití.

Část studie týkající se  biotopů vzniklých hornickou činností bude sloužit také jako další podklad pro žádost o zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako „Hornické památky Montanregionu Krušné hory-Erzgebirge“.

O výsledcích projektu bude informována i veřejnost. Kromě organizovaných exkurzí budou na téma důlních biotopů a agrárních valů vydány jako výsledek projektu dvě brožury v českém a německém jazyce. Tyto publikace přispějí i ke zlepšení povědomí o jedinečnosti krajiny Krušných hor. Povedou k posílení povědomí obyvatelstva o nutnosti ochrany životního prostředí, jakožto předpokladu pro zachování udržitelného prostředí pro ohrožené organismy i člověka.

• Zjištění stavu vegetace se zaměřením na vybrané druhy;  analýza a současný stav  biotopů agrárních valů na Krušných horách
• Přeshraniční  konzultace návrhu řešení problémů spojených se zachováním  druhové rozmanitosti agrárních valů a péče o zachování ohrožených druhů rostlin
• Založení a údržba kultur  vybraných druhů rostlin v botanických zahradách univerzit v Ústí nad Labem a Drážďanech
• Realizace opatření ke zlepšení stavu  populací vybraných druhů (např. odstraňováním náletových dřevin  a konkurenčních druhů)
• Informování veřejnosti formou exkurzí, informačních a vzdělávacích akcí, brožur