Mozek je mikrokosmos, který si nosíme v hlavě

O tom, že toto oblíbené přirovnání skutečně není daleko od pravdy, se mohli 12. ledna přesvědčit všichni návštěvníci kavárny Bárka v Ústí nad Labem, kde se konalo již třinácté ústecké Science Café. Jeho hostem byl tentokrát prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., profesor fyziologie a farmakologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pedagogicky činný také na Státní lékařské univerzitě v ruské Kazani a na University of South Karolina ve Spojených státech, zakládající člen Učené společnosti České republiky - a vynikající houslista. Tentokrát nešlo o hudební produkci. Povídalo se o lidském mozku, jeho struktuře, fungování a poruchách, s vtipem a dokonce i několika praktickými demonstracemi, do kterých se zapojili i návštěvníci zcela zaplněné kavárny.

Ti se pochopitelně dočkali také spousty zasvěcených informací. Například té, že podle genetiků zřejmě souvisí současná podoba a velikost lidského mozku s neolitickou revolucí a usedlým životem prvních zemědělců. Podle prof. Františka Vyskočila je také pochybné, že by člověk a šimpanz měli až 98% společných genů, jak se někdy tvrdí - podobnost je zřejmě nižší než 70%. Hned několikrát přišla během večera řeč na rozdíly mezi mužským a ženským mozkem, které nejsou nijak zanedbatelné. Ženy využívají mozek mnohem lépe. Zatímco muži myslí buď pouze pravou nebo jen levou hemisférou, ženy oběma polovinami zároveň; ženský mozek je proto logičtější, než mužský. Muži v klidovém stavu mozek takřka úplně vypnou, ženám zůstávají některé oblasti stále aktivované, takže jsou schopné se prakticky okamžitě zapojit. Ženy lépe vnímají rozdíly v barvách i chutích, dovedou se soustředit na více činností najednou. Muži mají zase lepší prostorové vnímání.

Dozvěděli jsme se také mnoho zajímavého o fungování některých konkrétních oblastí mozku. Příznivce „života po životě" Raymonda Moodyho by jistě zaujalo, že se poměrně nedávno v mozku podařilo objevit oblast, jejímž podrážděním vzniká pocit opuštění vlastního těla. Dotyčný při něm velmi zřetelně vidí sám sebe zvenčí, například ležícího na lůžku (tzv. out-of-body experience). Prof. František Vyskočil představil metody, kterými se provádí výzkum a vyšetření živého aktivního mozku a došlo i na povídání o různých nemocech mozku, kterých specialisté znají více než tisícovku - od narkolepsie nebo těžké svalové slabosti až po migrény, deprese nebo Alzheimerovu chorobu.

„Když se mozek prohání, ve stáří lépe funguje," poznamenal prof. František Vyskočil v závěrečné diskusi. „Vše, co v životě prožijeme, se uchová v paměti. Jen si to neumíme vybavit." Mnozí z návštěvníků zajímavého večera v ústecké kavárně Bárka si jistě vzpomínku na něj v paměti uchovají. Třeba proto, že při něm dostatečně „prohnali" svůj vlastní mozek a udělali tak něco pro jeho zdraví a lepší fungování.

Frederik Velinský, magazín Planetárium, Český rozhlas Sever
& Jana Komínová, Přírodovědecká fakulta UJEP Ústí nad Labem