Můžeme říci, že něco není chemie?

Pan profesor začal tématicky - od kávy. Co je to vlastně káva z chemického hlediska, jak vypadá kofein a že ho je v čaji 3x více, než v kávě - to byly úvodní informace, během nichž začalo většině z nás v plné parádě docházet, že svět kolem nás opravdu není nic jiného, než shluky atomů různých prvků. "Všechno kolem nás je chemie, příroda to jinak neumí," ujistil nás profesor Drašar, zatímco jsme tiše docházeli k pochopení.

Svět bez chemie by podle prof. Drašara spěl k totálnímu kolapsu - nenajedli bychom se ani nevyprali, neměli bychom teplo, léky, nejezdila by auta a nelétala letadla. Velkou část svého povídání věnoval složení naší stravy a látkám, kterými se potraviny nastavují a vylepšují: „Kilogram šunky za 90 Kč je pozdrav sjednoceného chemického průmyslu. Podobá se prsním implantátům a také tak chutná." Jídla bez tzv. „éček" prakticky neexistují. Nelze přitom říci, že by se jednalo o vyloženě škodlivé látky, i když si to velká část veřejnosti myslí - některá z „éček" prodlužují trvanlivost potravin, najdou se mezi nimi vitaminy i další látky zdraví prospěšné. To se pochopitelně nedá říci třeba o složení tabákových výrobků. Kuřáky by ale mohlo zajímat, že to co kouří v cigaretách, už skoro ani není tabák: „Seznam složek, které je povoleno používat při výrobě tabákových výrobků má 18 stran," říká Pavel Drašar.

Došlo však i na jiná témata a s nimi spojené "hlášky", které stojí za zaznamenání. Například že existuje tzv. "Chcén"...:"To je takový smrad do voňavky. Vědci zjistili, že 2-3 molekuly přidané do parfému fungují jako afrodisiakum." Nebo že "klíšťata šňupou suchý led," že "B komplex vylučovaný z organismu potem hmyzu smrdí a ten pak na člověka nejde," a v neposlední řadě jsme se též dozvěděli, že "babičky byly chytré jako opice v lese, protože používaly při praní škrob."

Chemie je skutečně dobrý sluha, ale dovede být zlý pán. Čím rozsáhlejší má využití a čím je toto využití sofistikovanější, tím větší je nebezpečí nějaké nehody. Prof. Pavel Drašar připomněl nechvalně proslulé chemické havárie v italském Sevesu nebo indickém Bhopálu a také tzv. thalidomidovou aféru v Německu na přelomu 50. a 60. let. Thalidomid je látka, která se předepisovala na uklidnění těhotným ženám. Bohužel však narušovala vývoj zárodku. Na svět přišlo 10 - 20 tisíc postižených dětí, než byl thalidomid zakázán. ("V rukou blba se chemie mění v zbraň.")

V daleko větším procentu případů však chemie zdraví zachraňuje. Prof. Pavel Drašar se zmínil například o metodě, která umožňuje „obarvit" rakovinné buňky, takže operatér snadno pozná a může odstranit jen napadenou tkáň. Pracuje se také na vývoji léčebné metody, která dokáže donést lék pouze na to místo, kde ho chceme mít. Zabrání se tak nežádoucím vedlejším účinkům. O těchto i dalších aspektech chemie se bude letos od 26. do 30. srpna mluvit i na 4. evropském chemickém kongresu, který se tentokrát koná v Praze. Vědci se tam jistě budou věnovat i blížícímu se vyčerpání zásob některých životně důležitých surovin, zejména ropy. Před chemií stojí velké úkoly a tak se s ní i ve Science Café budeme nejspíš setkávat častěji.

Jana Komínová, Přírodovědecká fakulta UJEP Ústí nad Labem

Frederik Velinský, magazín Planetárium, Český rozhlas Sever