Aktualizovaný kalendář Science Café (I - VI 2012)

12.1.2012 - Mozek a jeho mysl, host: prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.

Anotace: Asi 30 miliard nervových buněk jenom v mozkové kůře a další miliardy nahloučené v ostatních oblastech mozku a rozseté po celém těle jsou fantastickou informační soustavou. Jaké metody používají neurofyziologové, neurologové a psychiatři, aby zjistili, co se děje, když se vytvářejí nové spoje, paměťové stopy, smyslové vjemy a co se děje v mozku při řešení problémů, plánování a kde vznikají nové nápady a představy? Myslí mozek kvantově a jak velká jsou ta kvanta?

9.2.2012 - Chemie, dobrý sluha ale zlý pán, host: prof. RNDr. Pavel Drašar, DrSc.

Anotace: „Odevšad dnes slyšíme, že za zatížené životní prostředí, špatné potraviny, nedýchatelný vzduch atp. může „chemie“. Troufám si říci, že chemie je v tom nevinně,“ říká prof. RNDr. Pavel Drašar, DrSc., vědecký pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který bude hostem únorového Science Café. Jak se to s tou chemií doopravdy má?!

8.3.2012 - Zvířata a lidé, lidé a zvířata, host: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr.

Anotace: Jsou zvířata naši ochlupení bližní, bestie, nebo materiál daný nám vplen? Co jsou to "zvířata blízká" a "zvířata vzdálená"? Proč nás vlastně zvířata zajímají i jinak než jako zdroj masa, vajec či kůží? Platí ve vztahu ke zvířatům "jsme jako oni" či "nejsme jako oni"?

5.4.2012 - Biologické hodiny v nás, host: prof. RNDr. Helena Illnerová, CSc.

Anotace: Živé organismy vykazují stovky a stovky denních, tzv. cirkadiánních rytmů. Tyto rytmy probíhají i v neperiodickém prostředí a jsou tudíž endogenní. U člověka takovými nejsledovanějšími rytmy jsou rytmus v spánku-bdění, v tělesné teplotě, v tvorbě a uvolňování různých hormonů, např. kortizolu či melatoninu, v zapínání a vypínání četných genů apod. Podstatou cirkadiánních rytmů jsou zpětnovazebné smyčky přepisu a překladu hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící hodiny u savců se nalézají ve dvou shlucích nervových buněk v části mozku zvané hypothalamus. Hodinkami jsou však také periferní orgány jako např. srdce, játra, plíce atd. Celý časový cirkadiánní systém řízený hodinami v mozku určuje denní program organismu a je ovlivnitelný roční dobou. V poslední době se ukazuje, že poruchy časového systému mohou být spoluodpovědné za poruchy spánkové a metabolické, za vznik a vývoj nádorových onemocnění či za poruchy imunitního systému.Přijďte si poslechnout povídání o vašich vnitřních hodinách.

9.5.2012 - Nesmírný vesmír aneb Od Měsíce k temné energii, host: RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Anotace: Na počátku byla Země středem vesmíru. O svou výjimečnost přišla, když učenci věnovali důkladnější zájem Měsíci, Slunci, planetám a hvězdám naší Galaxie. Dnes už vědí, že i měřítko Galaxie je nicotné, a že celý viditelný vesmír je jen zlomkem jeho skutečné velkoleposti. Výzkum vesmíru probíhá od počátku jakýmisi "přískoky" - od věcí, které se nakonec ukáží být méně podstatné, k těm zásadnějším. O historii poznávání vesmíru bude vyprávět astronom a astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc.

7.6.2012 - Kde vezmeme energii, až bude ropa nad zlato? Najdeme řešení v nanotechnologiích?, host: RNDr. Antonín Fejfar, CSc.

Energetická návratnost je pojmem, který dosud není předmětem zájmu široké veřejnosti. To se však změní v dohledné době s tím, jak dosavadní energetika postupně naráží na hranice neobnovitelných zdrojů energie. Naděje vkládané do obnovitelných zdrojů energie má šanci naplnit pouze využití sluneční energie. Dnes používané deskové sluneční články vracejí energie potřebnou k jejich vlastní výrobě přibližně pětinásobně. Výrobci článků usilují o co nejvyšší účinnost přeměny sluneční energie, ale dlouhodobým favoritem v soutěži jsou články v zadní části soutěžního pole - tenkovrstvé články, které za dobu své životnosti mohou vrátit vloženou energii i více než dvacetinásobně. Ve hře je více možných typů, od křemíkových vrstev přes ostatní anorganické polovodiče, ale také organické články. Kam až sahá jejich budoucnost, zjistíme teprve dalším výzkumem.