Večer s denními rytmy

Návštěvníci zcela zaplněného ústeckého Fokus Kafe (bývalé kavárny Bárka) se od paní profesorky dozvěděli, že vnitřní biologické hodiny jsou všem organismům na Zemi vrozené. Řídí náš spánek a bdění, ale také třeba změny tělesné teploty, příjem potravy, tvorbu hormonů, metabolismus nebo zapínání a vypínání některých konkrétních genů. Vše se opakuje v přibližně čtyřiadvacetihodinové periodě a tyto rytmy přetrvávají i v naprosto neperiodickém prostředí. Spouštěčem a prostředkem synchronizace našich vnitřních hodin je ranní a také večerní světlo. Podle profesorky Heleny Illnerové je důležité, aby to věděli všichni, kdo hodně cestují po světě, překračují časová pásma a potřebují tu a tam své biologické hodiny „přeřídit" - měli by se pravidelně vystavovat rannímu světlu, v rámci jakési „zdravotní" procházky. Neurofyziologové už také vědí, kde se biologické hodiny nacházejí. Jsou to tzv. suprachiasmatická jádra v oblasti křížení optických nervů.

Od profesorky Heleny Illnerové jsme se také dozvěděli, jak je to s tzv. skřivánky a sovami. Jestli jsme spíš na ranní vstávání a nebo naopak rádi ponocujeme závisí na rozdílu v jednom jediném genu. Svůj denní rytmus mají také jednotlivé periferní orgány - játra, plíce, ledviny, srdce nebo slinivka břišní. Jejich centrální synchronizaci a koordinaci mají na starosti už zmíněná suprachiasmatická jádra. A co to znamená v praxi pro každého z nás?

Měli bychom co nejvíce dodržovat časový systém, který je v souladu s našimi denními rytmy. Pro dobré zdraví a náladu je důležitá pravidelná životospráva a dostatek spánku. Budit bychom se měli spontánně a různé činnosti vykonávat jen tehdy, pokud jsme na ně vnitřně připraveni. Narušení časového systému může vést k různým poruchám - metabolickým, kardiovaskulárním, spánkovým i psychickým, k poruchám imunitního systému a dokonce i k nádorovým onemocněním.

Že je takové dodržování časového systému někdy skutečně obtížné je problém, se kterým se musí vypořádat každý z nás, sám za sebe. Návštěvníci ústeckého Fokus Kafe tak měli jistě nadlouho o čem přemýšlet.

Frederik Velinský